S paní Danuší Kozlíkovou, místopředsedkyní OO ČSBS ve Valašském Meziříčí, jsme se osobně poznali na vernisáži hrušňové výstavy v domě Natura v Příbrami už v lednu tohoto roku. Přijela, „pro nás z velké dálky“, až z východní Moravy. Tamní Svaz bojovníků, vedený panem Aloisem Martínkem, už delší dobu vyjednával s naším spolkem o výsadbě štěpu Lidické hrušně.
Nakonec bylo vybráno místo na zahradě Základní školy
Žerotínova a termín stanoven na konec listopadu. Přičiněním pana ředitele
školy a učitelského sboru, proběhla celá akce příznačně - výborně. Po úvodní
prohlídce školy následovaly dopolední přednášky pro mladší i starší žáky
o historii Lidic.
V odpoledních hodinách se sešli na školní zahradě
žáci, jejich učitelé i početná skupina dalších obyvatel Valašského Meziříčí.
Po zahajovacím proslovu pana ředitele, Milana Knápka,
zazpíval školní pěvecký sbor „Kde domov můj“.
Pan Antonín Nešpor (předseda Občanského spolku Lidice)
vysvětlil, proč byla Lidická hrušeň označena jako Pámátný strom České republiky.
Následovaly další projevy - starosty Valašského Meziříčí pana Roberta Stržínka
a promluva pana Daniela Hellera - faráře Sboru českobratrské církve evangelické.
Pak se už samy děti postaraly o výsadbu hruštičky.
Jako obvykle šly lopaty z ruky do ruky.
Výsadbu hrušně doprovodil svými písněmi školní pěvecký
sbor.
Žáci školy si při této příležitosti připravili oblázky
nasbírané v řečišti na soutoku Horní a Dolní Bečvy, ležícím na západním
okraji Valašského Meziříčí. Na ně napsaly jména dětí z Lidic a jejich
věk. Na závěr výsadby byla čtena jména perzekuovaných Lidických dětí a
žáci takto označené kameny, postupně pokládali kolem nově vysazeného stromečku.
To byl opravdu velmi silný zážitek!
Do pozdního odpoledne pak probíhala beseda synů Lidických žen, pana Miroslava Kaliby a Antonína Nešpora se členy OO ČSBS a Klubu seniorů.
Nezbývá, než poděkovat všem organizátorům setkání,
které jistě upevnilo (hlavně mezi mládeží), povědomí o Lidické apokalypse.
Přejme si, aby nově vysazená hrušeň z Lidic tuto
historii připomínala nejen všem obyvatelům Valašského Meziříčí, ale i dalším
z jejich okolí!
* * *
Tak se k hrušni dostal i kámen se jménem Antonína
Peka (8 let).
„Tóďa“, tak mu říkávala jeho maminka Anna,
která společně s místním strážníkem, Václavem Vandrdlem, dnes Památnou
Lidickou hrušeň, vysadila. Kruh historie mezi sázením obecní hrušně ve
starých Lidicích a dnes její „dcery“ ve Valašském Meziříčí, se tedy uzavřel.
GPS: 49°28'16.916"N, 17°58'32.272"E
Hned při vstupu do vestibulu školy Žerotínova jsou
na mezistěnách šaten
naučné obrázky zvířat. |
Paní Kalibová, ředitel ŽŠ Žerotínova pan Milan
Knápek
a Pavla Nešporová ve sborovně. |
zleva: pan Alois Martínek, pan farář Daniel Heller,
pan
starosta Robert Stržínek a pan ředitel Milan Knápek |
Na dotaz, co to děti drží, ukazují oblázky se jmény Lidických dětí. | Od nejmladších po najstarší žáky přicházejí
do átria školní zahrady |
Početná skupina dospělých, kteří se přišli na výsadbu
podívat.
|
Dětské hlasy vládly šolní zahradě až do chvíle,
kdy pěvecký
sbor zapěl hymnu. |
" A lopaty šly z ruky do ruky ... " | Při čtení jmen Lidických dětí začali nejmladší
žáci pokládat
připravené oblázky kolem vysazené hrušně. Byl to opravdu velmi silný zážitek! |
Vznikl kruh v jehož středu stojí hrušeň. Její
"matka"
si ty děti dodnes pamatuje. |
Detail kruhu vytvořeného z oblázků nasbíraných
na soutoku Horní
a Dolní Bečvy. |
Po stěnách jsou rozvěseny kresby i vystřihované obrázky
hrušně, jak ji žáci ve výtvarné výchově pojali |
Překvapivé jsou i kresby starých Lidic
|
Domečky starých Lidic jsou na obrázku hned vedle malované předválečné katastrální mapy | Při odpolední besedě se setkali dva odborníci
stavaři.
Akad. Arch. Milan Podzemný a Ing. Miroslav Kaliba, kteří setrvali v delším rozhovoru. |
Podle předválečné fotografie, vytvořili žáci rovněž obrázek starých Lidic. |
https://www.echovalasska.cz/zpravodajstvi/symbol-nadeje-zasadili-na-zerotince/