46 žen z Lidic přišlo na hranice společně s dalšími
československými obyvateli, kteří směrovali do osvobozené vlasti. Zde se
tato skupina poprvé dozvěděla, co se v Lidicích stalo, že byli jejich muži,
otcové a dědové zastřeleni a obec srovnána se zemí.
Co bylo platné uvítání, když jim nakonec nikdo neřekl,
kde jsou jejich děti. S tímto povědomím se musely zatím smířit a tak doufaly,
že se alespoň s dětmi sejdou.
Většina dětí se ale nevrátila. Ze 105 se ke svým maminkám dostalo jen
sedmnáct dětí.
Na závěr oficiální části vzpomínky byla přečtena jména Lidických žen, které tudy vešly do osvobozené vlasti a zazněla Česká hymna.
Naše delegace se ještě cestou domů zastavila u lidického
kříže v Košťanech, který jsme pro Lidické ženy před čtyřmi roky znovu objevili
a pak jsme také položili květiny u památníku letců 15. Letecké armády USA,
které také neminul krutý osud. Usmýkání za jedoucím vozidlem Teplickými
ulicemi mělo obyvatelům, tehdy německého etnika potvrdit nadvládu nacismu
nad říši nepřátelskými vojsky.