Ti kteří sloužili v perutích RAF, čekali na návrat domů čtvrt roku po skončení války.  Návrat našich letců z jednotlivých perutí se oddaloval, až do poloviny srpna 1945. Pak se teprve začali z Británie vracet. Přistávali den co den, letadlo za letadlem, peruť za perutí. Tisíce lidí je přicházeli uvítat jako hrdiny.

    Události před 74 roky jsme si připomenuli, 15. srpna 2019 položením květinových darů u památníku „Návratu československých perutí RAF v srpnu 1945“ v parčíku u haly starého ruzyňského letiště v Praze, jehož autorem je ing. Arch. Martin Zajíček ze Slaného.
 
    "Letíme domů. Šest dlouhých let jsem snil o tomto okamžiku, který je teď jen několik krátkých minut před námi. Stále jsem doufal, že se vrátím, ale jako všichni moji kamarádi jsem věděl, že naděje na přežití je pramalá. Většina těch, kteří tehdy před šesti lety opouštěli svou vlast, když ji Hitler okupoval, se toho nedočkala. Vracíme se jen my, kteří jsme to všechno přežili."  Tak líčil svoje pocity velitel 310. perutě, štábní kapitán Jiří Hartman. (Převzato z knihy Jiřího Rajlicha "Svět křídel")

    Spojovací letoun 311 bombardovací peruti – Oxford, v jehož posádce byl i F/Lt, škpt. Josef Stříbrný z Lidic jako navigátor, odstartoval až 6. září 1945. Stroj s označením Mk.II PH511 (L) pilotovaný F/Sgt, rtm. Josefem Šnoblem přiletěl z Manstonu přes Darmstadt. Telegrafista F/Sgt, rtm. Albert Vacek osádku uzavíral.
 
    Možná, že se zeptáte, ale kdy se vrátil pilot S/ Ldr. Josef Horák?
    Ten přiletěl už 31. července 1945 jako pilot a s ním do Prahy přiletěli jako pasažéři vojenský attache  gen. Flippo, J. a jeho sekretářka Miss Chopin. M.E. Dále Manželka Josefa Horáka Winfred  a jejich dva synové, tříletý Václav a dvouletý Josef. Dále pak příslušníci čsl. armády kapt. Geiger, kapt. Kohler-Rausch,  kapt. Heller, Ltn. Horák, W/O Nožička a L/Cpl. Spitzer.
    Tuto zvláštní misi povolil šéf  čsl. generálního inspektorátu letectva v Londýně S/Ldr. Bergman.

    Tak se naši chlapci dostali domů.