Celkem 87 vězňů koncentračních táborů, mužů i žen, zlikvidovaly německé stráže při pochodech smrti v dubnu 1945 na 24 km mezi Údlicemi na Chomutovsku a Postoloprty na Lounsku. Připomněli jsme si místa, kde jsou oběti pochovány. Mnohé jsou zanedbané, jiné zjevně dávno zapomenuté. V Evropě zahynulo na pochodech smrti v roce 1945 více než čtvrt miliónu obětí.

    Exhumované hroby v Údlicích a Nezabylicích

    Letošní vzpomínkový pochod Údlice-Postoloprty byl plánovaný na neděli 19. dubna. Bylo nutné ho vzhledem k opatřením proti koronaviru pro veřejnost zrušit. Trasa by to byla krásná, malebným údolím Chomutovky. Nebýt těch strašných okolností a faktu, že se na ty události zapomnělo a někde snad ani nikdy nevzpomínalo. Průzkum trasy jsme provedli. A začínali jsme v Údlicích, kde jsme vloni vzpomínkový pochod skončili. U prvního hromadného hrobu 23 mužů – vězňů KT Buchenwald.

    Policejní hlášení velitelství stanice Údlice z 10. května 1946 uvádí k transportu smrti, který tudy prošel 18. dubna 1945:
    „Vězni, kteří nemohli jíti slabostí dále nebo vybočili z řady za účelem vykonávání tělesné potřeby, byli stříleni a kolbami pušek ubíjeni doprovázejícími SS-many. Mrtví byli zanecháni na cestě, bývalým starostům obcí nařízeno, aby byli zakopáni na židovských hřbitovech v místních obcích.“

    Jejich památník na bývalém židovském hřbitově v Údlicích, kde oběti leží, dnes neexistuje. Někdo ho v devadesátých letech zlikvidoval včetně brány hřbitova, která byla ukradena. Je vypracován již návrh na jeho obnovu, v příštím roce se to doufejme podaří ve spolupráci Židovské obce a obce Údlice. Brána je již postavena nová. Snažíme se také o verifikaci jmen obětí, známe totiž jejich vězeňská čísla z exhumace.
    Dále byli vězni hnáni na Přečáply, kde se na hřbitově u kostela má nacházet hrob rudoarmějky, je dnes zapomenut. Pochod smrti pokračoval dále na Nezabylice, kde je pohřbeno na bývalém židovském hřbitově v lesíku Hořenci dalších 34 mužů. Hrob je udržován, vede k němu pěkná naučná stezka a vycházková trasa, nedávno zřízená obcí Nezabylice.

    Neznámé oběti na další cestě na Velemyšleves

    Další ubití na pochodu smrti se odehrálo ve Vysočanech. Dnes je zde opravený kostel, pěkný park a hotel, probíhají zde svatby a jiné oslavy. Policejní hlášení z května 1946 udává koncem dubna průchod tří transportů mužů od Chomutova k Postoloprtům:
    „Jeden z těchto transportovaných se pokusil ve Vysočanech o útěk, byl však doprovázející hlídkou a místními Němci dohoněn a v blízkosti farního kostela ubit. ... Prozatímní opravu náhrobku ve Vysočanech provedl nynější předseda MSK-Šebestián z Vysočan.“ Kde se tento náhrobek dnes nachází a kde hlavně leží tato oběť, není bohužel známo.

    Pochody smrti pokračovaly dále cestou na Velemyšleves. Zde údajně koncem dubna jeden transport, tentokrát šlo asi o 300 zubožených a nemocných židovských žen, které sem stráže hnaly od Mostu, přenocoval a pokračoval dále k Postoloprtům. Trasa pochodů vedla dále na Mínice, Nehasice a Bítozeves. Transporty smrti tady hlásí další oběti z dubna 1945, ale ty zde podobně jako ve Vysočanech, nenajdete. Je možné, že proběhly exhumace jako tomu bylo v %Udlicích, Nezabylicích a Postoloprtech. Některé dokumenty máme už připraveny v archivech, které jsou nyní bohužel uzavřeny. Snad se o tom poté dozvíme více. Pomohou nám i místní svými znalostmi?

    Na hřbitově v obci Mínice pochoval údajně Rudolf Fric 3 oběti pochodu smrti zastřelené na křižovatce Chomutov-Postoloprty a Žatec-Most. Dále na trase byli v obci Nehasice „... zastřeleni 3 muži, z nichž jeden klečíc prosil, aby jej zastřelili ... Dva z nich byli zabetonováni do silniční vozovky nad Nehasicemi u letiště a třetí zakopán nedaleko při silnici na poli“. Oběti v Bítozevsi udává hlášení velitelství Posotoloprty. 1 muž ubitý na pochodu byl pohřben v Bítozevsi „asi 150 m od hostince na „Koze“, na levé straně státní silnice k Chomutovu ... a za usedlostí č.p. 22 se nachází 1 hrob, ve kterém jsou pochovány 2 zastřelené ženy, které vysílením klesly ... byly jednoduše neznámým SS-manem zastřeleny“.

    Dnes se poblíž místního hostince v Bítozevsi nachází pomník padlým. Další hrob, ve kterém je pochována „hladem vysílená a zemřelá žena“ byl na křižovatce okresních silnic Bítozeves-Semenkovice-Vyškov. Na úseku mezi Bítozevsí a Seménkovicemi vás navíc zaskočí téměř kilometrová černá skládka. Ostatně jich po cestě bylo víc, tato byla zdaleka nejrozsáhlejší.

    Smrt v lednicích pivovaru v Postoloprtech

    Blížíme se k cíli tohoto úseku trasy, k Postoloprtům. Tady čekala na vězně smrt z nejhorších. Přes noc je stráže nahnaly do pivovarských lednic a „... do rána jich jednak vysílením a zimou asi 10 zemřelo.“ Tyto ubohé oběti mají dnes hrob a důstojný pomník na židovském hřbitově v Postoloprtech. Byly tady pochovávány i další oběti z války z řad rudoarmějců. Nedaleko byl v osadě Bažantnici rozsáhlý pracovní tábor pro židovské míšence a manžele židovek pro celý protektorát. Bývalý židovský hřbitov v Postoloprtech, zlikvidovaný nacisty, je však z ochranných důvodů zamčený, k pomníku se nikdo jen tak nepodívá. Na dotaz, kde se hřbitov nachází, místní odvětili, že neví, že zde vůbec je. Ještě vloni instalovaná tabule u vchodu hřbitova, informující o jeho obnově, byla odcizena.
 
    Dále mužský transport smrti pokračoval na Terezín a hned za Postoloprty zanechal hrob 1 muže u cesty do lesa Vinice – najdete tam dnes jen jednu z černých skládek. Byl však zřejmě pochován v Lenešicích. Další společný hrob 10 mužů měl být v kaštanové aleji při odbočce na samotu Seník, našla jsem zde jen malý kámen s křížkem, možná bývalé místo společného hrobu. Z dokumentů v archivech a s pomocí místních lidí se snad dozvíme brzy více.

    Jak udávají shodně policejní hlášení i svědectví přeživších, byly stráže pochodů smrti, které likvidaci vězňů nemilosrdně prováděly, z řad německého wehrmachtu a SS, podporované místními německými civilisty z řad Hitlerovy mládeže a Volksturmu, tzv. domobrany. V loňském ročníku vzpomínkových pochodů jsme připomněli předchozí neméně hrůzný úsek pochodu smrti. Na 18 km trase z Hory Sv. Šebestiána do Chomutova se nacházelo 217 obětí, převážně zlikvidovaných v noci ze 17. na 18. dubna na pochodu smrti vězňů z poboček KT Buchenwald. Další oběti byly z dubnových železničních transportů z KT Buchenwald, včetně nedalekého Března u Chomutova, kde bylo pohřbeno během několika dnů zastávky transportu 286 vězňů. Tato strašná bilance si zaslouží naši pozornost. Jejich připomínku chceme udržet nebo, kde je to potřeba, vybudovat či obnovit.

Milena Městecká

Fotografie k článku:
https://photos.app.goo.gl/4x8pbHSGb2KKynB48