Beznaděj, tragedie, lítost … 

    to jsou jen některé z nápisů jimiž žáci 1. Základní školy Tomáše Garique Masaryka v Milevsku,  popsali množství dřevěných kolíků a umístili je ke kořenům čerstvě vysazené Lidické hrušně.  Vyjádřili tak svoje pocity nad Lidickou tragedií, jejíž příběh jsme jim vyprávěli.

    1. září 2020 jsme do Milevska přijeli na čas. Právě začala velká přestávka a před školu vyšel pan ředitel PaedDr. Martin Hrych, aby nás uvítal.

    Hned po přestávce jsme uspořádali dvě paralelní besedy o Lidické historii. Školní hodina v délce 45 minut, bohužel ale nestačila, aby došlo i na dotazy.
    Ty jsme zodpověděli až později při individuálních rozhovorech s žáky i dospělými, kteří přišli navštívit školu v rámci „Dne otevřených dveří“.

    Po jedenácté hodině se na školním dvoře pod baldachýnem sešli žáci, učitelé a další obyvatelé Milevska, mezi nimiž byli i pamětníci prvního otevření této školy před 85. roky.

    Slavnostní shromáždění zahájil pan ředitel a hned po něm vystoupil školní pěvecký sbor pod vedením paní učitelky Hany Ctiborové.
    Dalším řečníkem byl pan starosta Milevska  Ing. Ivan Radosta. Historický přehled výstavby škol v Milevsku přednesl ve svém projevu ředitel Milevského muzea  Vladimír Šindelář. Nakonec pronesl zdravici pan Pavel Souhrada, starosta Bernartic.

    Následovalo slavnostní odhalení pamětní desky s reliéfem T. G. Masaryka. 

    Tuto část shromáždění opět ukončil školní pěvecký sbor písní „Ach synku, synku“.
 

    Po seznámení shromáždění s legendou památné Lidické hrušně,  pan Antonín Nešpor vyzval přítomné, aby se aktivně zúčastnili výsadby dceřiného štěpu, aby si pokud možno každý přihodil lopatku půdy.
Žáci pak do kruhu kolem hrušně zapíchali dřevěné kolíky s nápisy vystihujícími pocity z lidické tragedie.
    Tím byla ukončena slavnostní část dne 1. září – 85. výročí otevření ZŠ.

    Ještě jsme navštívili nově otevřenou školní knihovnu, kde jsme si navzájem vyprávěli o místních hrdinech druhého odboje.

    Teprve po letech jsem se právě zde dozvěděl, že paní doktorka Anna Háková, kterou Němci v Táboře zastřelili, přestože byla ve vysokém stupni těhotenství,  pocházela z Milevska.

    Chtěl bych poděkovat všem účastníkům shromáždění, jménem našich lidických spolků za dobře zorganizovaný den připomínající výročí otevření školy, k němuž jsme přispěli výsadbou „Posla naděje“ – Lidické hrušně.

    Na zpáteční cestě v odpoledních hodinách jsme se zastavili ještě v cikánském pracovním táboře v Letech, abychom nezapomněli „Ma bisteren“.

    I zde bylo spácháno mnoho nelidského bezpráví na lidských bytostech.