Její naroubování se datuje kolem roku 1957. Paní Anna Peková, která ve starých Lidicích společně s panem Václavem Vandrdlem vysadila podél cesty od můstku ke škole tři obecní hrušně, vypráví, že když se vrátila z lágru a dostala v novýh Lidicích svůj domeček se zahrádkou, tak si na ni vysadila stromy tak jak byla zvyklá. Měla na zahradě všechny potřebné jádroviny i peckoviny, ostatně takové ovocné stromoví si pořizovala do svých zahrádek většina Lidických žen. 

    I stalo se, že vysazená hrušeň na zahrádce paní Pekové v nových Lidicích , když povyrostla, tak zplaněla - tedy neměla slibované hrušky. 

    Paní Peková požádala tehdy pana Miloráda Staňka, aby zašel do starých Lidic (dnes Pietní území) a odebral rouby od hrušně kterou před válkou vysadila a která jako jediný ovocný strom uprostřed obce apokalypsu přežil. 

Rouby se ujaly a tak vznikla vůbec první dcera Lidické hrušně. Dodnes ji lze spatřit za živým plotem na zahradě domu čp. 37 v ulici 10. června 1942.