 |
STRAKA BOHUSLAV, č.p. 35
narozen dne 18. ledna 1921 v Rybníčku u Pelhřimova. Byl zaměstnán na
dole Prago. Jeho nejmilejší zábavou byla hudba. |
 |
STRAKA JOSEF, č.p. 35
narozen 28. prosince 1893 v Bystré u Humpolce. Ve škole dobře prospíval,
ale protože byl z početné rodiny, musel po skončení školní povinnosti nastoupit
práci jako zemědělský dělník. Za prvé světové války byl na frontách v Itálii
a Rumunsku a když se vrátil, prodělal ještě tažení na Slovensku. Pak se
oženil. Měl dva syny, Bohuslava a Josefa, a dceru Jarmilu. Do Lidic se
přistěhoval
v roce 1938. |
 |
STRAKA JOSEF, č.p. 35
narozen dne 15. října 1916 v Outěchovičkách u Pelhřimova. Vyučil se
pekařem a své řemeslo provozoval devět let. V roce 1940 přijal zaměstnání
v závodech Poldiny huti. Tato práce však nesvědčila jeho zdraví a proto
se chtěl po válce vrátit k svému řemeslu. Byl otcem dvou dcerušek, Jarmily
a Ludmily. Třetí dítě se narodilo po lidické tragedii. |
 |
STŘÍBRNA MARIE, č.p. 33
roz. Železná, narozena dne 19. února 1894 ve Hřebči. Vypomáhala
v zemědělských pracích až do svého 21. roku, kdy se provdala za Josefa
Stříbrného z Lidic. Byla velmi pracovitá a přičiňovala se, aby oba její
synové mohli vystudovati. Čtyři měsíce před lidickou tragedií ovdověla.
Dne 4. června 1942 byla zatčena se svým synem Františkem, odvezena Gestapem
na Kladno a podle stanného práva popravena dne 16. června 1942 v Praze
v Kobylisích společně s ostatními dvacetišesti občany z Lidic. Druhý
syn, Josef, odešel do Anglie a jako letec se zúčastnil bojů proti Německu
a vrátil se jako škpt. letectva. |
 |
STŘÍBRNÝ FRANTIŠEK, č.p. 33
syn Marie, narozen 17. října 1917 v Lidicích. Studoval na kladenské
reálce, kde maturoval s vyznamenáním. Po maturitě se dal zapsat na vysokou
školu technickou, ale pro špatné vyhlídky zanechal studia a vstoupil jako
úředník do služeb ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Jako sportovec
hrál fotbal a lední hokej za SK Lidice. |
 |
STŘÍBRNÝ KAREL, č.p. 88
narozen dne 16. června 1925 v Lidicích. Studoval na reálném gymnasiu
v Kladně. Střední školu však nedostudoval, neboť byl zavražděn v sedmnácti
letech nacistickými zločinci. |
 |
STŘÍBRNÝ VÁCLAV, č.p. 88
narozen dne 22. srpna 1910 v Lidicích. Navštěvoval měšťanskou školu
v Buštěhradě. Potom se vyučil v Poldině huti tesařem a v tomto závodě pracoval
až do své smrti. |
 |
STUDNIČKA BOHUMIL, č.p. 18
narozen dne 1. července 1879 v Malém Přítočně. V roce 1909 se přiženil
do Lidic, kde hospodařil na statku čp. 23. Vychoval dvě dcery, Alžbětu
a Miloslavu. V Lidicích měl také mlýn, který pronajímal. |
 |
SUCHÁNEK JAROSLAV, č.p. 83
narozen dne 1. března 1892 v Rosnicích. Byl synem rolníka, ale v pěti
letech ztratil otce a matka se musela sama starat o hospodářství a čtyři
nezletilé děti. Vyučil se v Hradci Králové cukrářem. Po vyučení odešel
do Prahy a vyučil se ještě kuchařem. Ve svém oboru se stal vynikajícím
odborníkem a své bohaté zkušenosti uložil v několika kuchařských knihách.
Od roku 1935 byl vrchním kuchařem sanatoria Všeobecného pensijního ústavu
ve Smokovci
v Tatrách. Ze Slovenska se do Lidic vrátil v roce 1939. Když Němci
zabrali podniky, ve kterých působil, byl dán do výslužby. Všechny lákavé
nabídky na místa v Německu odmítl a setrval v Lidicích. Byl
otcem dvou dcer, Miloslavy a Jaroslavy, které se šťastně vrátily
z Ravensbrücku. |