Lidice - v celé hrůznosti lidického zločinu - jsou, jak jsem řekl, charakteristickým a typickým výrazem německého nacistického režimu. I ten fakt, že se tento režim - doufaje ve své vítězství - nebál vydati o zkáze Lidic cynické komuniké, které předával nejen německému lidu, nýbrž i celému ostatnímu světu, je pro Němce typický. A nesmíme zapomínat, že hlavními tvůrci, spolupracovníky a vykonavateli tohoto   zločinu byli češti Němci.

     Nebude trvat dlouho a budeme slyšet různé apologie německé zběsilosti a šílenství z této druhé světové války. A tu nezapomeňme, že jsme povinni sobě, svým dětem, svým budoucím generacím udělat všecko, aby se tyto hrozné zběsilosti nemohly nikdy už opakovat : Musíme se dohodnouti mezinárodně o podmínkách míru vzhledem k Německu, které by nás na dlouho zajistily, dohodnouti se o systému mezinárodní bezpečnosti, který by zajistil mír mezi hlavními vítěznými velmocemi aspoň na dvě nebo tři generace, dohodnouti se o našem systému spojenectví tak, jako jsme to učinili se Sovětským svazem pro budoucí společnou slovanskou politiku vzhledem k Německu, dohodnouti se mezi našimi politickými stranami na zásadách vnitřní naší politiky, které by nám zajistily vzájemnou dlouhotrvající spolupráci a slušné sociální naše bytí do budoucnosti, vyřešit si naše vnitřní problémy, zejména problém našich Němců a Maďarů, kteří se s touto německou říšskou politikou plně ztotožnili, tak, aby nám už nikdy nemohli provádět to zrádcovství, které nám prováděli do r. 1938 - přes nejdalekosáhlejší nabídky dohody a smíru s naší strany, učiněné jim námi před Mnichovem - a které by nám dvě tři léta po této válce začali provádět znovu, kdybychom je z této země včas nevyhostili a celý německý problém této země definitivně tím nevyřešili.

     Opakuji: jsme tím sobě i budoucím generacím povinni, a nepodaří-li se nám to, budeme míti za dvacet nebo dvacet pět let novou světovou válku, v níž půjde všem účastníkům opravdu a definitivně o život a smrt.