Přímá státní silnice vede od ruzyňského letiště na západním okraji Prahy směrem severozápadním do obce Kněževsi. Říká se jí "Dlouhá míle" a bývala až do německé okupace vroubena alejí starých stromů, které byly vykáceny, neboť po obou stranách byla polní letiště německé "Luftwaffe". Z Kněževsi ubíhá silnice dále na Středokluky, točí se před obcí k západu a před Běloky se dostává opět do směru severozápadního, vyhýbá se Makotřasům, které zůstávají po levé straně silnice a u koty 333 se zatáčí v ostrém úhlu směrem na Buštěhrad, odkudž pak pokračuje na Kladno.

    A právě u buštěhradského hřbitova odbočuje k jihu okresní silnice, svažující se k údolí potoka, tekoucího přes Hřebeč východním směrem na Makotřasy. V jedné třetině vzdálenosti mezi Makotřasy a Hřebčí, které spojuje silnice, stály do 10. června 1942 Lidice, úpravná obec o celkové katastrální rozloze 478 ha 86 arů a 30 m2 a čítající 483 obyvatel. (l)

    Byla to stará obec - píše Cyril Merhout, který v červnu 1945 napsal první brožuru o  Lidicích, jež vyšla nákladem     ministerstva informací - mívala tvrz, v níž byli vězněni r. 1309 pánové Jindřich z Lipé, Jan z Vartemberka a j. u Pavla z Lidic, s nímž se však sblížili a spojili do boje proti králi - Němci, Jindřichu Korutanskému a hájili proti jeho vojskům mosteckou věž na Malé Straně v Praze.

    V následujících dobách byly Lidice součástí buštěhradského panství a patřívaly Bezdružickým z Kolovrat, od r. 1602 pak Novohradským z Kolovrat, po nichž sňatkem získal panství buštěhradské Julius František, kníže Saský, a po r. 1689 opět sňatkem Gaston, velkovévodaToskánský. Po tomto rodě je získal rakouský císař.

    Po zrušení roboty r. 1848 nebyli již lidičtí závislí na držitelích buštěhradského panství. Obec čítala v tomto roce 33 domů a 270 obyvatel, r. 1890 50 domů s 506 obyvateli, r. 1930 napočteno 89 domů se 446 obyvateli a do roku 1942 se zvýšil počet domů na 112.  V r. 1930 nebylo v obci žádného Němce, jen 1 obyvatel byl uveden jako "jiné národnosti".
 

(1)  Přednosta katastrálního úřadu v Kladně, Ing. Chyba, schovával přes celou válku veškerý úřední materiál, týkající se lidického katastru od r. 1883 až po nešťastné datum r. 1942. Stav katastrální obce Lidic vyhližel k 10. červnu 1942 takto: Obec měla celkem 791 parcel. Rolí bylo 433 ha 74 arů a 20 m2, luk 9 ha 67 arů a 02 m2, zahrad 10 ha 77 arů a 75 m2 a pastvin 6 ha 92 arů a 09 m2. Zastavěná plocha 5 ha 36 arů a 88 m2. Celkem, bez veřejného statku, 478 ha 86 arů  a 30 m2.