Počet čísel v obci činii v r.1940 96, k čemuž přistupovalo 5 čísel z katastru obce Makotřasy, které byly 10. června 1942 rovněž zničeny.

    Obec byla amfiteatrálně rozložena, hlavně ve své jižní části, směrem k lidickému hřbitovu, sice v krajině, která nevyniká krásami přírodními, ale která má své kouzlo rozprostírající se  v této části náhorní roviny bezprostředního pražského okolí. Dělnická stavení a několik statků převyšoval umělecky i historicky pozoruhodný farní kostel. První zpráva o lidickém faráři je z r. 1357, kdy sem potvrdili vladykové Jan z Makotřas a Smil z Lidic jako faráře kněze Mikuláše. Kostel byl přestavován r. 1672 ale  poslední svoji podobu získal až za  Anny Františky, velkovévodkyně Toskánské a stavěn byl čtyři léta nákladem 7ooo zlatých stavitelem Václavem Špačkem, měšťanem Nového Města Pražského. Po deseti letech byla přistavěna střecha, zbavená těžké kopule a plochá imitovaná klenba vyzdobena malbami Karla Kováře, měšťana a malíře z Malé Strany. Kostel byl česka práce.

    Byla to budova vkusná, prostorná, ve slohu barokním, s průčelní věží s helmovitou střechou. Na hlavním oltáři byl obraz sv. Martina od malíře Rudolfa Müllera z r. 1861. Posledním farářem byl Josef Štemberka od r. 1909, před tím farář v nedaleké Kolči a bratr bývalého zemského poslance Dr Štemberky, advokáta z Rychnova a zasloužilého menšinového pracovníka.

    Škola o jednom poschodí, stojící uprostřed vsi, bývala pětitřídní až do doby, kdy Hřebeč si postavila svoji školu a Lidicím zůstala škola dvoutřídní.

    Obec měla svůj sbor dobrovolných hasičů, sportovní klub, čtenářský spolek "Vlast"   s pěknou knihovnou, která za republiky byla veřejnou knihovnou obecní, a žila spořádaným životem společenským za dobrého vedení starosty, dělníka Františka Hejmy, sociálního demokrata a spravedlivého člověka. Obec, převážně dělnická, neznala stranických rozdílů. Lidické obyvatelstvo bylo - jak citujeme na jiném místě část výpovědi Josefa Stříbrného v Londýně - narodně uvědomělé, s kladným a vřelým poměrem ke svému státu a myšlence československé.