Na základě tohoto nařízení vydává Heydrich výnos říšského protektora ze dne 28. září 1941, v němž se vyhlašuje civilní výjimečný stav v okresech t. zv. oberlandrátů Praha, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové a Kladno a zavádí se pravomoc stanných soudů pro trestné činy proti veřejné bezpečnosti a pořádku, jež jsou výslovně uvedeny v II. odstavci tohoto výnosu. Podle § 3 nařízení ze dne 27. záři 1941 dosazuje stanné soudy říšský protektor, který může ve zvláštních případech navrhnouti odsouzení před lidovým soudem.

    Současně s těmito nařízeními vydal Heydrich rozkaz k zatčení ministerského předsedy t. zv. protektorátní vlády generála Aloise Eliáše a podepsal prvních šest rozsudků smrti. Mezi odsouzenými byli armádní gen. Josef Bílý a armádní gen. Hugo Vojta. Gen. Eliáš byl dne 1. října 1941 rozsudkem lidového soudu odsouzen k smrti a dne 19. června 1942 popraven.

    Počet popravených českých vlastenců po Heydrichově příchodu do Prahy, t. j. od 27. září 1941 do 29. listopadu téhož roku, činil podle úředních německých zpráv 404 osoby, jejichž jména byla úředně oznámena a 25 osob nejmenovaných. V době od 30. listopadu 1941 do 27. května 1942 oznámili Němci popravy 33 osob obého pohlaví.

    Popraveni byli čeští důstojníci, člen parlamentu, novináři, profesoři, soudcové, úředníci, obchodníci i dělníci, mladí i staří, muži i ženy ze všech vrstev českého lidu. (l)

    Pražský dopisovatel listu "National-Zeitung". věnuje pozornost situaci v t. zv. protektorátu a píše: "Češi nejsou nikterak nepřístupni myšlence pořádku, je-li zastupován silnou rukou. Naopak, čím rozhodnější je vedení, tím větší je úcta, jež je mu prokazována."

    Tak vlastně vyznívá v říšskoněmeckém tisku ohlas Heydrichovy činnosti v novém úřadě. Ještě většího teroru je třeba,ještě více násilí - volá se z říše do "protektorátu", a někteří zaprodanci z českých řad, pisálkové, o kterých za první republiky nikdo nevěděl, uplatňují svá pera:
 
    "Nemusí být každý český člověk vděčen německému vojákovi za jeho odolnost a hrdinství? Český lid byl ušetřen válečných obětí, český muž a česká žena mohou jít za svou prací, ať na pracovním místě v továrně, na poli, v kanceláři nebo v domácnosti, za podmínek tak se odlišujících od obrazu válečné fronty, že každé srovnávání by bylo holou naivností."  Tak nabádá tento hlásek české obyvatelstvo ve článku "Pro vojáky obětujte všecko!" (2) - když se v lednu r. 1942 pořádá sbírka zimních potřeb pro německou armádu. Tato sbírka má býti hmatatelným důkazem, jak reaguje český lid na Heydrichova opatření a jak je vděčen německému vojákovi.
 

 (1) Citováno doslovně z dokumentů čsl. ministerstva vnitra v Londýně, které na základě přesných informací a zpráv z domova sledovalo velmi pozorně vývoj událostí na celém území čsl. státu, Němci obsazeného.
 (2)  Nejmenovaný autor v úvodníku "Národní Politiky" ze dne 11. ledna 1942.