Říha prý při tomto  výslechu  podle Felklova tvrzení  prohlasil že  potkal, jednoho dne na cestě z práce mladého Horáka, kterého prý osobně velmi dobře znal a který jej prý požádal o vyřízení vzkazu do Lidic.

    Ošem nemohlo býti dosud zjištěno, zdali tato výpověd Felklova odpovídá pravdě, neboť Marusczáková i Říha byli po provedené hromadné vraždě v Lidicích odvlečeni do koncentračních táborů. Šetření, provedené u příbuzných obou jmenovaných, pak ukázalo, že četnické stanice, u nichž byla tato udání prověřována, a to v Brandýsku, okres Slaný, a ve Vrapicích, okres Kladno, obdržely od služebny
gestapa v Kladně v r. 1943 vyrozumění, že Václav Říha zemřel 24. října 1942 v koncentračním táboře v Mauthausenu a Marusczáková že zemřela v květnu 1943 v koncentračním táboře v Mühlhausenu.

    Že oba zemřeli, doznal i Felkl při svém výslechu a jest míti za to, že oba byli popraveni, aby nebylo svědků, kteří by později mohli odhaliti celý podvod na Lidicích spáchaný.

    Dalším šetřením pak mohlo býti zjištěno, že Václav Říha měl od Pražské železářské společnosti přiděleno číslo štítku na kolo 803.

    Jiní dva dělníci, kteří byli s ním předvedeni, byli po tomto výslechu propuštěni.
Říha prý dále doznal, že dopis, který poslal na adresu továrny Pálovy, psal on sám a úmyslně se v tomto dopisu podepsal Milan.

    Thomsen znovu vyslechl příslušníky rodin Horákovy a Stříbrných, ale i tentokráte všichni shodně vypovídal jako při svém prvém výslechu. Nebylo opět zjištěno nic konkrétního.

    Thomsen dosavadní výsledky vyšetřování shrnul v soubornou zprávu a Wiesmann ji postoupil do Prahy. Co bylo v této zprávě uvedeno, nemohl prozatím nikdo ze zatčených členů gestapa potvrditi. Tak jako již první posudek Thomsenův, podávaný telefonicky do Kladna a do Prahy z buštěhradské četnické stanice, byl přehnaný a ničím nepodložený, kromě neurčitých a neověřených domněnek, byla pravděodobně i tato zpráva nemožně přehnána pod vlivem vypsané odměny, možného povýšení a momentu, jejž nelze přehlížeti: Kladenská služebna gestapa zahájila jedenkráte a to neprozřetelně akci a nebylo možno, aby se vedoucí tohoto uřadu blamovali a tím strhovali do ostudy i vysoké pány z Prahy, kteří se s horlivostí, jim vlastní, zúčastnili již prvních prohlídek na Čabárně a v Lidicích.
 
 

Vysvětlení záhadného dopisu.
 

Že tomu tak jest, o tom svědčí dodatečné vyšetření k lidické tragedii, jak je podává kriminální policejní asistent úřadu národní bezpečnosti v Kladně Josef Holec ze dne 16.července 1945. Ten ve své zprávě uvádí :
   "V kladenských závodech Pražsko-železářské společnosti pracoval v r. 1942 zamečník Říha, který ač ženat a se svou rodinou bytem ve Vrapicích u Kladna, udržoval milostné styky s Annou Marusczákovou z Holous, čp. 1, okres Slaný,