která byla zaměstnána jako dělnice v továrně na suché baterie "Pála" ve Slaném.

    Říha se scházel s Marusczákovou vždy v blízkosti jejího bydliště. Dne 31 . května 1942 se Říha odhodlal přerušiti s Marusczákovou veškeré styky. Týž den požádal ve večerních hodinách úředníka mzdové kanceláře PŽS Jermana, aby mu napsal na stroji dopis, jejž by mu nadiktoval. Jerman jeho žádosti vyhověl, ač dopis připadal mu obsahem nesouvislý a v celku nejasný a záhadný. Dotazoval se proto Říhy, co zamýšlí s dopisem tak tajemného obsahu. Říha mu však neodpověděl a odešel.

    Ještě téhož večera vyhledal Říha spoludělníka Dvořáka z Nového Jáchymova u Křivoklátu, kterého požádal, aby mu vhodil ve svém bydlišti do poštovní schránky dopis. Dvořák vida, že dopis jest adresován na továrnu "Pála" ve Slaném, dotazoval se Říhy, proč jej nevhodí do poštovní schránky v Kladně.

    Říha krátce Dvořákovi vysvětlil, že, ač ženat, má známost s jistou dívkou, která bydlí nedaleko Vrapic a obává se, aby se jeho poměr nevyzradil. Proto také chce tímto dopisem vzbuditi u dívky dojem, že se zdržuje illegálně někde v křivoklátských lesích.

    Dvořák tyto důvody uznal a vhodil dopis dne 31 . května 1942 do poštovní schránky v Hudlicích u Křivoklátu."

    Tento dopis s tak podivným obsahem došel poštou do továrny "Pála" ve Slaném, kde byl 3. června 1942 továrníkem Pálou otevřen a odevzdán četnictvu - končí toto dodatečné vyšetření a potvrzuje, že důvod k lidické tragedii nevězí ve skutečných okolnostech trestně právních, jež by byly vyšetřováním gestapa zjištěny, nýbrž že tu jsou důvody docela jiné.

    Bylo by podivné, kdyby zatčený a jistě gestapáckými methodami vyslýchaný Říha neudal po pravdě, jak se věci měly a zůstával v podezření, že je ve spojení s parašutisty a dokonce snad s údajnými pachateli atentátu na Heydricha.

    Jeho rychlá smrt však, zvláště po tomto závěrečném objasnění záhadného dopisu, dává tušiti, že byl utracen právě proto, aby nemohl pravé pozadí hnusného zločinu německé zvůle snad později objasniti.