k nimž  mluvil ve  smyslu, jejž výstižně  charakterisuje  nadpis  a  text článku Dr. V. Crhy v "Národní politice" ze dne 27. května téhož roku. Pod titulem "Varovná slova na adresu nesvědomitých a  nezodpovědných živlů" piše Dr. Crha mimo jiné: "Bylo by nejen chybou, ale neodpustitelným zločinem, kdyby kdokoli loayální vycházení vstříc zastupujícího říšského protektora našim konstruktivním snahám vykládal jako slabost. V takovém případě, což dlužno podtrhnouti, by zastupující říšský protektor při veškeré trpělivosti neváhal, aby neslýchaně tvrdě zasáhl, kdyby měl pocit a dojem, že je považována říše za slabou."

    K vypsané již odměně 10,000.000 K se strany německé za podané zprávy o pachatelích atentátu přistupuje stejná částka, vypsaná vládou t. zv. protektorátu. (l)

    Dne 30. května 1942 vyhlašuje Dr. Hácha ve svém rozhlasovém projevu presidenta Dr. Beneše veřejným nepřítelem českého národa č. 1 a brojí při tom mimo jiné takto:
 "Ten z vás, kdo by se odvážil jen v nejmenším proti říši pracovati, bude zničen."

    T. zv. protektorátní vláda ve svém rozhlasovém projevu téhož dne prohlašuje:
 "Vláda Čech a Moravy učiní proto vše, aby potřela a vymýtila zločineckou práci Beneše a jeho agentů všemi prostředky, kterých může použít. - Vláda proto prohlašuje: Kdo jde s Anglií a jejími spojenci, je veřejným nepřítelem českého národa a tak s ním také bude naloženo."
    Emanuel Moravec volá dne 31. května 1942 v rozhlase: "Všichni do boje proti škůdcům národa !"

    Tisk se předhání v silných projevech a palcových titulcích na přání a rozkazy Franka a Daluege-ho proti všem, kdož nepracují ve prospěch říše.

    Na Staroměstském náměstí v Praze je uspořádán projev českého lidu, projev loyalit  vůči říši a veřejného odsouzení atentátu za účasti t. zv. protektorátní vlády, na němž také mluví její jednotliví členové. Tomuto projevu následují další v jinych městech, v továrnách a podnicích. Členové vlády a představitelé nejrůznějších složek veřejného života jsou nuceni mluvit, hrozit a domlouvat vlastnímu národu. (2)

    Frank rozpoutává v této době jednu z nejzuřivějších kampaní v českém tisku i v orgánech německých proti londýnské české emigraci a presidentu Dr Benešovi.

    Denně jsou uveřejňovány na čelných místech v novinách zprávy o popravách českých vlastenců, jichž počet den ode dne vzrůstá. Rozsudky smrti jsou odůvodňovány přechováváním osob říši nepřátelských a neohlášených a schvalováním atentátu na Heydricha. V době od 28. května do 10. června 1942 je popraveno v Praze a v Brně celkem 244 mužů a žen. (3)
    Takovýmto způsobem si Frank a Daluege připravují půdu pro další zákroky a pomstu za Heidricha na celém českém národě i pro zločin na Lidicích. Na celé této kampani se nejlépe také odráží obsah rozkazů, které vydal Hitler po atentátu. (4)
 

 (1)  Zpráva České tiskové kanceláře ze dne 29. května.
  (2)  Český tisk v období od 27. května do konce června 1942.
 (3)  Úřední sdělení stanných soudů v Praze a v Brně, publikovaná v denním tisku.
 (4)  Zpráva v denním tisku o přijetí t. zv. státního presidenta a vlády u Daluege-ho dne 29. května 1942
o 17. hod. na Hradě pražském, kde Daluege podal zásadní prohlášení o nové situaci, vzniklé atentátem, a ohlásil provedení rozkazů Hitlerových.