Tím Felkl nepřímo ve své výpovédi vyslovil důvodné podezření, že tato hotovost a všechny cenné věci byly Wiesmannem, Thomsenem, Skalakem a snad i Bürgerem ukradeny.

    Je zde (t. j. v Kladně) známo, že se Wiesmann přistěhoval do Kladna a měl pouze to, co měl na sobě. Po jeho přeložení do Varšavy se však již odhadoval jeho majetek a hotovost na 10 milionů korun.

    Nebo na př. od úřadu říšského protektora došel zemskému svazu pro zemědělství a lesnictví v Čechách, pobočce v Kladně, přípis, že zásoby poživatin, hlavně pak mouky a obilí, mají býti odevzdány řízenému hospodářství. Zemědělský rada Henze, který prováděl sice evakuaci, nikoliv však likvidaci - podle své výpovědi - postoupil přípis Wiesmannovi, který tentokráte likvidaci prováděl, k vyjádření. Wiesmann sice přípis přijal, ale jak jej vyřídil a kam ve skutečnosti přišla mouka a obilí, hlavně z lidického mlýna, není známo.

    Je zcela pochopitelné, že všichni, kteří dosud byli zatčeni, neměli nic ze všech věcí, které z Lidic byly odvezeny, jak sami tvrdí, při čemž poukazují svorně na Wiesmanna, Thomsena, Skalaka, Felkla i Bürgera. Willi Bürger však sám prohlašuje: "Před vypálením Lidic vesměs všichni přítomní rabovali, přes to, že to bylo zakázáno." A ovšem uvádí i nezbytný dodatek, jak tvrdí rovněž ostatní: "Já sám jsem si v Lidicích nepřivlastnil ničeho."

    Tak tato nestydatá banda vrahů, žhářů, lupičů a zlodějů v německých úředních uniformách prováděla záměrně a soustavně zločiny, směřující k naprostému vyhlazení české obce, při čemž čeští četníci byli nakomandováni německými úřady, aby uzavřeli příchod do obce, obec i po 10. červnu 1942 uzavírali, za dozoru německého četnictva a policie. To znamená, že představitelé německých bezpečnostních úřadů kradli a rabovali za dohledu orgánů svého rozsáhlého aparátu.

    Tak vypadala v praxi t. zv. ochrana III. říše na území protektorátu Čechy a Morava.

    Německá důkladnost přece však jen nedovolila, aby majetek lidických občanů, ať movitý nebo nemovitý, byl jen tak rozkraden. Něco bylo i písemně zachyceno a díky bdělosti českého úředníka z t. zv. "Majetkového úřadu u říšského protektora, resp. německého státního ministra", se nyní dostalo do českých rukou. Jsou to úřední akta č. 1614-I/20 - Dorf Liditz z 1. X. 1942.

    V prvním spisu se kromě věci známých konstatuje, že majetek všech občanů propadá ve prospěch říše, jak je o tom podrobněji psáno dále.

     Hotových peněz a úspor je dohromady  . . . . .   . 1,716.934.85 K
         z toho bylo vyúčtováno gestapem na výlohách     264.048.25 K
                                                             zbytek . . . . 1,452.886.6o K
byl uložen na vkladním účtu č. 39.350 u Občanské záložny v Kladně a vkladní knížka byla uložena u gestapa na Kladně.