Jsem přesvědčen, že není zbytečné zaznamenati hned při vydání první publikace genesi této sbírky. Nuže, v době, která mohla býti pojímána jenom jako pramen materiálu pro podobné publikace, v době poroby, uvažovalo více lidí usilovně o tomto předmětu. Bylo jim jasno, že něco podobného bude nutno realisovati co nejdříve po vítězství pravdy a spravedlnosti, a to právě v okruhu působnosti státní správy. Přemýšleli o účelu této edice a jejích cílech (v tomto případě je cílů skutečně více, ač obvykle lze shrnouti všechno různorodé snažení v cíl jeden) ; připravovali  se tedy na tuto činnost. Byl to v londýnském našem ministerstvu vnitra přednosta zpravodajské služby plukovník Josef Bartík, byl jsem to já v nacistickém kriminále a Ing. Vlastimil Louda v nacistickém koncentračním táboře. Při svých rozhovorech, jež po návratu do vlasti předcházely realisaci této publikační činnosti, jsme si nepotřebovali mnoho povídat, stačilo se dotknout jen letmo v určitém směru věci a již mohl druhý beze zbytku pokračovati. Tak tomu bylo i ohledně názvu sbírky. V obryse byl totožný u všech a stačila jen maličká korektura a byl zde jako "Dokumenty doby". (1)

     Vyrůstá tedy tato edice ze skutečného života a není nutno připomínat, že její kořeny jsou zapuštěny až v samých jeho základech. Její předmět je utrpení národa. Její realisace má svou ne zcela obvyklou genesi. A její forma? Má přesvědčovat  svými dokumenty, které bude přinášet a uvádět ve všeobecnou známost, má tudíž mluviti k rozumu - ale má i slovem vystihujícím skutečnost jinak, nežli pouhým suchým úředním zjištěním, burcovat a volat, má tudíž mluvit i k srdci.

     První publikace sbírky "Dokumenty doby" sahá ovšem i svým primérním zpracováním do období zahraničního odboje. Naše revoluční vláda v zahraničí byla od  samého prvopočátku informována o všech událostech politického rázu v bývalém t. zv. protektorátu. Cesty zpráv byly různé a ač okupanti po nich usilovně pátrali a ač z vypátraných účastníků tohoto spojení jen málokterý ušel popravčí sekeře, neustala zpravodajská činnost nikdy. Tak samozřejmě i o Lidicích byly podány  zprávy. V Londýně byl pořízen čsl. revolučním ministerstvem vnitra obsáhlý elaborát o celé exekuci, v němž bylo zaznamenáno vše, co předcházelo atentátu na Heydricha, co jej provázelo a jaké byly jeho následky. Po právním posouzení byli seznamenáni všichni vinníci zločinné exekuce v Lidicích a oznámeni příslušným spojeneckým místům, aby mohli býti pojati do listin válečných zločinců. To se také stalo.

     Tak byla v samém začátku učiněna základní opatření k budoucímu trestně právnímu projednání tohoto zločinu. Dalším jeho stupněm jsou zvláštní pátrací oběžníky  "Zločin Lidice a Ležáky" a "Lidické děti", jejichž text jest uveřejněn vpředu.
 

(1)  Celá kapitola II. buď považována za pouhé dokumentární vysvětlení.