V pátek 13. června 1942 byly všechny lidické děti z kladenského gymnasia dopraveny auty na neznámé jim nádraží a odvezeny do Lodže v Polsku, kde byly umístěny v táboře. Asi po týdenním pobytu byla vybrána spolu se 7 dětmi, a to se svou sestrou Marií Hanfovou, bratrem Václavem Hanfem, Emilií Frejovou, Věrou Vokatou, Marií Doležalovou a nalezenou již Evou Kubíkovou, dcerkou redaktora ČTK, a odvezena do druhého tábora, kde se setkala s dětmi , Šámalovými, Marií a  Jarmilou Štulikovými - obě z Ležáků. Po několika dnech tam přivezli ještě Václava Zelenku a Hanu  Špotovou - obě děti z Lidic.

     Tento tábor byl označen RUS-Lager Wallandstrasse a byl veden nějakým SS-příslušníkem Jankovským. Jejich ošetřovatelkou byla jakási Treimbická, střední postavy a dozadu sčesaných, prošedivělých vlasů. V tomto táboře se děti zdržely asi 2 měsíce a odtud byly pak dopraveny dále do Gaukinderheimu (župního dětského domova) v Puschkau u Poznaně. Vedoucí tohoto dětského domova byla jakási Meta Häpper-ová, menší, tlusté postavy, plavovlasá a hnědých očí. Ošetřovatelkami tam byly Hega Lorenzen, střední postavy, světlých vlasů s pěšinkou uprostřed, modrých očí a nějaká Borchseld, střední postavy a kaštanových vlasů. Do tohoto dětského domova chodili němečtí příslušníci a hlásili se o děti.

     Tak  Anna Hanfová byla přidělena do rodiny Fritz Strausse, který byl polským učitelem a později referentem „Treuhandstelle“. Byl stár asi 45 let a jeho 42letá žena Elisabeth pracovala v dětském domově v Puschkau. Bydleli tamtéž v Bachstrasse č. 2. Hanfová, které bylo dáno jméno Anna Strauss, chodila do německé školy. Letos v lednu utíkala rodina Straussova před Rudou armádou s ostatním obyvatelstvem a dostala se až do Chotěbuze. Když sovětská vojska zabrala i Chotěbuzy, nařídil ruský velitel, že němečtí občané jsou povinni ohlásiti všechny adoptované děti a děti převzaté z dětských domovů. Když byl pořízen soupis, byl vydán další rozkaz, že tyto děti musí býti dopraveny do těch států, z nichž byly odvlečeny. Tak i Straussová koupila Anně lístek do Drážďan, odkud měla jeti do Prahy.

     Anna Hanfová se vydala na cestu. V Drážďanech se na náměstí sešla se švýcarskými příslušníky a při rozmluvě s nimi se u nich zastavil pán, který se přihlásil za Čecha z Teplic-Šanova a brzy poznal, že Hanfová pochází z Lidic. Odejela s tímto mužem vlakem na naše území. Cestou se jí ujal dále železniční zřízenec z Podmoklí a vzal ji s sebou. Na štěstí při cestě z podmokelského nádraží potkali jejího strýce Václava Týču, který ji pak přihlásil u ředitelství státního bezpečnostního úřadu v Podmoklech.

     Dnes již 14letá Anička má dobrou paměť a tak ve své výpovědi udala ještě jiné zajímavosti. Tak na př. Emilie Frejová byla převezena do Sasnic-Anfrügen. Dopisovala si s ní až do r. 1944. Se svojí sestrou Marií, jež dostala německé jméno Marga Richter a bydlela  v Dessau, Amalienstrasse 126, si rovněž dopisovala a poslední dopis od ní byl z března letošního roku. Dále si pamatuje, že Václav Hanf a Václav Zelenka měli adresu: SS-Kinderheim Oberweiss, Ober-Donau, Alpenland, odkudž dostala poslední dopis od nich v lednu 1945.

     A konečně Marie Doležalová byla svěřena neznámé jí rodině v Poznani.   Anna Hanfová je první z lidických dětí, která se navrátila s tak bohatými údaji, které povedou jistě k vypátrání i dalších. Těmito údaji se doplňují také stopy, jak je uvádí „Pátrací oběžník č. 2“ o lidických dětech.