kalendárium "O zastřelených lidických mužích" je bezesporu dobrý počin, obzvláště pak pro ty, kteří historii neznají a neorientují se v detailech. Takových čtenářů je většina a ti si rádi přečtou něco navíc, co se v dosud vydaných publikacích o Lidicích neměli možnost dočíst. 

    Základem práce literáta, místopisně nazývaného, autora literatury faktu Přemysla Veverky, jsou ale právě tyto publikace, které dodnes o Lidicích z cizích per vzešly. Z nich pak vychází jeho dílo, jistě plné invence a autorských licencí, avšak nic víc, nic míň.

    Právě na invenci, fabulaci a spisovatelově licenci je stavba textu květnového Kalendária založena. Z titulku uveřejněného v Národním Osvobození č.9/2014 se dozvíme že 1. květen 1889 se měl narodit syn Bohumil Horák. On ale navzdory domněnkám autora už v té době dva měsíce žil, jelikož se narodil 1. března 1889.

    Dále se zde dočítáme o synovi Bohumila Horáka Josefu Horákovi: "... protože Pepík dobrou hlavu měl, vystudoval v Kladně reálné gymnázium."  To je ale další faktografova blamáž.
    Josef Horák, zde nazývaný Pepík měl sice hlavu dobou, ale studoval v Praze.

    Co následného na základě vymyšleného data narození, si pan Veverka vyfabuloval,  čtenář jeho kalendária si jistě rád  přečte ještě jednou.
 
    O nezbytnosti si ověřit zjištěná fakta alespoň ještě z dalšího nezávislého zdroje, mi potvrdil i spisovatel a publicista, autor nedávno vydané publikace "Ozvěny Lidické noci". Také proto pan Stanislav Motl není nucen si vymýšlet neověřené příběhy, a tak zveřejňuje jen zjištěné pravdy.

    Objektivně:
    Některé detaily, i když podstatné, panu Veverkovi jaksi unikly. Datum narození se dá zjistit pohledem na stránky www.lidice.cz,  nebo lze tento údaj vyčíst v publikacích "Lidice, čin krvavého teroru ..." na straně 72 , nebo ve Stehlíkově "Lidice příběh české vsi" na straně 65. Totéž potvrdí oddací list a další dokumenty z matriky.
    Jak vidmo pan Veverka asi nenašel další věrohodný zdroj informací.

    To pan doktor Miroslav Ivanov byl docela jiný autor literatury faktu. Když psal o Lidicích, tak o tom chtěl také něco vědět.
    Měl jsem možnost ho osobně poznat, když přicházel za mojí maminkou, aby mu o Horákových z Lidic vyprávěla.

    Od maminky se pak pan doktor Ivanov dozvěděl následující:
    Bohumil Horák, přestože byl vyučen provazníkem, pracoval jako dělník u vysokých pecí na Poldovce. Měl rád květiny, hlavně jiřiny pěstoval na zahradě za domem. Usilovnou prací na svém políčku, také živil rodinu. Jeho syn Josef, po buštěhradské měšťance absolvoval obchodní akademii v Praze na Smíchově, kde odmaturoval v roce 1936. Chtěl k letectvu, ale narazil na odpor rodičů a tak začínal u pěchoty u 35. p. pl. Teprve odtud se dostal k letectvu na Školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově.
Vojnu i studium potvrzuje zase Jiří Rajchl v publikaci "Vojenské osobnosti Československého odboje 1939 - 1945" strana 102.

    "Přemysl Veverka dobře ví, že má-li k tématu co říci, musí vyprávět příběh" píše se v recenzi Štěpána Sirovátky k jedné autorově publikací. Předpoklad, že autor dobře ví o čem píše, jakoby se ale právě zde kamsi vytratil.

    Na celém tomto politováníhodném přístupu k historii je k neuvěření, že za takovéto a podobné texty už dostal spisovatel faktu pan Přemysl Veverka vysoké ocenění od ÚV ČSBS.

   Antonín Nešpor, vnuk Bohumila Horáka a synovec Josefa Horáka z Lidic.
   Psáno pro NO 5. května 2014