Obecní hruška. 

(Němý svědek lidické tragédie.)

Na scéně  fotografie kostela ve starých Lidicích z roku 1941 je vidět také špejchar. Přes most nad potokem přechází paní Růžena Neradová  a nese putnu s vodou od obecní studny a za ní jdou její dva synové, starší Josef a mladší Antonín.
   Proti ní (zády k fotografovi)  přechází můstek pan Emanuel Kovařovský, tehdy nejstarší obyvatel Lidic. Před ním, směrem ke kostelu, skotačí další děti, ale těm už do tváře vidět není.

Děti mají krátké kalhoty s kšandami a bílé košile  - je léto 1941. Na obrázku panuje pohoda, na paloučku za potokem se pasou husy. Nic nenasvědčuje tomu, že za necelý rok to všechno už  nebude pravda.

 V následujících létech až do konce války zůstala po starých Lidicích jen holá pláň a pár stromů. Cesta z Buštěhradu zadním koncem okolo hřbitova, dříve směřující přímo k prvním stavením v Lidicích se po válce náhle u ”Salvátora” lomila směrem k jihozápadu, na okraj dnešních  nových Lidic (u  ořechovky) a serpentinou klesala dolů na louku kde tvoří hráz rybníka. Silnice končí na křižovatce silnice Makotřasy - Hřebeč.
 

- - -
 

 Dnes je celé údolí obrostlé hradbou smíšeného lesa, který byl vysázen na hranicích zástavby, vlastně na konci jednotlivých zahrad patřících ke stavením. Výjimku  tvoří lesík za hřbitovem směrem ke Hřebči a mladší hustý borový porost pod silnicí u nového hřbitova, směrem k rybníku zvanému ”Nervák”.
 
 

 
 
 

 Když kompanie Morigl srovnala se zemí obec trhavými náboji a následně oddíly říšské pracovní služby RAD dokončily odstraňovací a vyklizovací práce, nezbyly na území zahrad  uvnitř obce žádné ovocné stromy, ani keře. Musely pryč, aby si nikdo nikdy nevzpomněl, kde Lidice stávaly. I koryto potoka posunuli na sever skoro o 15 metrů. (1)
 
 Kde se vzala dnes na pietním území kousek od můstku přes potok vzrostlá hrušeň?
Na staré fotografii s kostelem ta hrušeň je patrná jako mladý štěp.

 Orientační bod pro tuto domněnku poskytl otvor v příklopu bývalé obecní studny, který se zachoval a je vzdálen od stromu necelé čtyři metry.

 Na dalších fotografiích v knize od pana doktora Quido Jeřábka “Lidice jak jsme je znali” lze objevit těsně po válce mladý stromek, právě v místech, kde dnešní hrušeň roste.
 Paní Anna Peková zasadila společně s panem Vandrdlem, obecním strážníkem,  3 hrušně poblíž  obecní studny. Jednu víc vpravo směrem ke špejcharu a druhou mírně vlevo směrem ke škole podél cesty vedoucí od můstku ke škole a k Šilhánovu statku. Dvě byly od potoka dál než obecní studna s ruční pompou a obě jsou patrné na zmíněné fotografii.
 
 

 
 
 
 
 
 

 Obecní pumpa - litinový válec, asi 150 cm vysoký, s vývodem uprostřed své výšky do chrliče na jehož konec se zavěsilo vědro, nebo přistavila pod něj dřevěná putynka  na vodu. Voda se pumpovala pomocí pohyblivého ramene, tak jak známe obecní pumpy.  Na fotografii je chrlič vody pumpy orientován směrem k potoku, tedy na sever. Nutno dodat, že před válkou byla pumpa hned vedle potoka. Putýnky se vypláchly trochou vody a ta se vylila rovnou do koryta potoka.

- - -

Pomocí pásma a provázků s kolíky jsem vyhledal místo, kde stál fotograf a pak už bylo jednoduché potvrdit doměnku, že hrušeň stojí na původním místě.

 Kostel na fotografii je vidět z místa fotografa v takovém úhlu, že půdorys východní stěny kostela mezi lodí a sakristií v prodloužení dolů do údolí leží téměř v zákrytu s pumpou (okapový žlab východní strany střechy je také v zákrytu). Fotograf musel tedy stát skoro přesně severním směrem od kostela na úrovni rozhraní východní stěny kostela a sakristie.
 
 


 
 

 
Podle naměřených  úhlů a  vzdáleností vynesených do náčrtu a fotografie, vychází, že dnešní hrušeň stojí na místě té hrušně, kterou paní Peková vysadila nejblíže obecní studny.
 
 

 
 

 
 
Při demolici kostela a špejcharu byla původnímu štěpu ulomena koruna, čemuž nasvědčuje návalek na kmení v prsní výšce. Hrušeň není planá, protože má velké zdravé plody.

 Paní Anna Peková mi v roce 2001 poskytla potřebné informace a potvrdila správnost předpokladu, že jde o jednu ze tří původních obecních hrušní.
 

V roce 2006 jsem požádal  Magistrát města Kladna o vyhlášení této hrušně za památný strom a  dostal vyrozumění, že materiály jsou již připraveny k jednání a že projednávání začne do konce dubna 2007

Na dobových fotografiích je vidět mladá hrušeň těsně po válce

foto: Antonín Nešpor 2001 Klikni zde pro umístění na mapě
 
 
 

Sestaveno v Lidicích dne 14.4.2007 Antonín Nešpor
 
(1) Pokud použijete zobrazení na portálu mapy.cz,  Klikni zde pro umístění na mapě  lze se podívat na stejné místo, kde hrušeň stojí také do historické mapy, a ačkoliv tam samozřejmě tehdy nestála (jedná se o mapy z předminulého století) terčík ukazuje přímo na břeh potoka vedle můstku, což potvrzuje, že němci koryto potoka posunuli severněji.