<=<=|   <=|   34   |=>   |=>=>
    K  A  P  I  T  O  L  A    I V.
     
    10. ČERVEN 1942 V LIDICÍCH
     
    Ticho před bouří.

      Ve večerních hodinách dne 4. června 1942 bylo ukončeno předběžné vyšetřování kladenského gestapa, jehož výsledkem bylo:

      1. Zatčení Marusczákové jako adresátky záhadného dopisu, poslaného na její závodní číslo v továrně Pálově ve Slaném.

      2. Zatčení odesilatele tohoto dopisu dělníka Říhy a jeho konfrontace s Marusczákovou, při níž se Říha doznává k autorství dopisu i k tomu, že se s Marusczákovou scházel. Tím padá domněnka Marusczákové, že se setkala s mladým Horákem, o němž však prohlašuje Říha, že se s ním setkal.

      3. Domovní prohlídky v osadě Čabárně a výslech všech mužů na gestapu v Kladně. Prohlídky i výslechy vyzněly naprosto negativně.

      4. První zatažení obce Lidic německou policií, rovněž negativní domovní prohlídky všech usedlostí obce, zatčení příslušníků rodin Horákovy a Stříbrných a jich internování ve vězení kladenského gestapa. Kromě fotografií Josefa Horáka a Josefa Stříbrného nebylo nalezeno nic závažného : ani stopy po obou nezvěstných, ani tajná vysílačka, ani žádné písemnosti, které by svědčily, že po jejich zmizení byly rodiny s nimi ve styku - prostě nic, co by mohlo vzbuzovati opodstatněné podezření, že by se byl mladý Josef Horák vrátil jako parašutista a měl nějakou souvislost s atentátem na Heydricha. Přesto zůstávají příslušníci obou rodin ve vazbě gestapa.

        Thomsen, zástupce šéfa kladenské služebny gestapa, podává soubornou zprávu o tomto vyšetřování pražskému ústředí.

        Tak nastává v celém případě určité uklidnění, které trvá od 5. do 9. června, které však není ničím jiným než zlověstným tichem před bouří. Nikdo už o Lidicích nemluvil a jen přednosta služebny Wiesmann, jeho zástupce Thomsen, Skalak (1) a Felkl museli vědět o tom, co se chystá, neboť  jim byl znám obsah zpráv, které Wiesmannem a Thomsenem byly podány do Prahy.
     

     (1)  Hans Quido Skalak, kriminální zaměstnanec kladenského gestapa, narozený v Praze 31. března 1903, syn Jana Skalaka a Marie, roz. Tobiášové ženatý a bytem v Kladně č. 2818. Skalak požíval ve službě nejhorší pověsti. Zpracovával illegální organisace a on to byl, který provedl zatčení členů Národního odboje.

    <=<=|   <=|   34   |=>   |=>=>