Celý sovětský tisk přinášel tak jako na západě podrobné zprávy o lidické tragedii, označuje ji jako čin fašistického barbarství a po zásluze charakterisuje toto barbarství za další marný pokus hitlerovských stvůr sraziti český národ nejen na kolena, ale i do úplného područí nenáviděných okupantů.

     A nebyly to jen drobné zprávy, zaznamenávající událost samu, nýbrž i celolostránková pojednání s obrázky v listech denních, týdenních, revuích i korespondencích komunistické strany, které byly určeny řečníkům na lidových shromážděních od Moskvy až po břehy Tichého oceánu.

     "Izvěstija", "Pravda", "Komunističeskij International" a všechny ostatní sovětské listy, listy země, která ve svých západních rayonech tak hrozně zkoušela pod ranami hitlerovské soldatesky, se vracejí v roce 1942 i v letech dalších ve svých úvahách k bezpříkladnému zločinu v Lidicích zdůrazňujíce, že ani sebevětšímu německému teroru se nepodaří udusiti v českém národě touhu po svobodě a odvrátiti český národ od boje proti svým sveřepým utlačovatelům.

     Ve feuilletonu "Pravdy", v kujbyševském vydání ze dne 21. července 1942, píše Zoltán Weinberger strhující črtu o 10. červnu v Lidicích pod titulem "Lidice" (v originálu je uvedeno "Libice" - poněvadž nedostatek map v té době ztěžoval přesné označení obce), v níž překvapuje přesnými daty o obci, počtu obyvatelstva (483 osob) a vylíčením krvavé exekuce, v němž se téměř přibližuje skutečnosti.

     A souhlasně s celým světovým tiskem volá na konci svého feuilletonu: "Lidice neumřely. Lidice se staly symbolem, pod nímž jdou v útoku bojovníci za svobodu všech národů. Lidice budou znovu vybudovány ! Zrodí se k novému životu na svobodné české zemi. Smrt a prokletí německým vrahům !

     Sláva hrdinných obyvatelů vesničky Lidic nikdy nevymře v srdcích svobodymilovného lidstva celého světa!"

 Právě koncem května 1945 oznamuje ministerstvo zahraničních věcí v Praze, že byla kongresem Spojených států amerických předložena resoluce žádající, aby president Truman prohlásil 10. červen za den Lidic "Lidice-day", aby tak každého roku bylo v celé Americe vzpomínáno památky lidických mučedníků a připomínáno na výstrahu žijícím i budoucím německé barbarství.