Anglické listy zaznamenávaly také zprávy, že gestapo a vedoucí nacisté v Československu i členové t. zv. protektorátní vlády dostávají malé černé rakvičky s nápisem "Lidice", na znamení, jaký osud na ně čeká, aniž by mohl býti odesilatel dopaden.

     Před velikostí lidické tragedie a jejích mučedníků se skláněl celý svět a poklonila se jí i vláda československá v Londýně dne 10. července 1942, když z jejího rozhodnutí udělil president Dr. Beneš Lidicím čsl. Válečný kříž. Odevzdávaje otevřenou kasetu s Válečným křížem do rukou tehdejšího ministerského předsedy Msgra Šrámka, pravil mimo jiné president Dr. Beneš :
   "Nad lidickým zločinem se zhrozil celý svět. Velká Britanie, Amerika, Sovětské Rusko a celý ostatní slušný svět užasl a dle toho reagoval. Zůstane však navždy v historii Evropy a světa smutným faktem, že se něco podobného mohlo zrodit jen v dnešním Německu . . .  Zůstane to navždy jako hrozná poskvrna na jméně německého národa, a bude jednou v budoucnosti na něm, aby všecky zločiny dnešního režimu odčinil a odpuštění nás všech a našich příštích pokolení si zasloužil."

     President charakterisuje rozhodnutí vlády uděliti obci Lidice Válečný kříž jako veliký symbolický čin. "Kříž ten náleží především celému našemu národu doma a symbolicky je dáván této slavné obci, která bude žít v paměti všeho našeho lidu stejně jako druhá, neméně slavná oběť - obec Ležáky."

     A Msgre Šrámek odpověděl jménem vlády:
   "Lidice budou i pomníkem lásky a věrnosti a svědectvím velké udatnosti, která zná věčnou hodnotu pravdy a jde za ni do boje, nehledíc na množství nepřátel. Němečtí barbaři obrátili Lidice v hromady trosek a popela a snad se domnívají, že trosky a popel je vše, co z Lidic zůstalo. Nevědí, že  vyhlazením jedné české vesnice proměnili ostatní tisíce českých obcí v pevnůstky národní věrnosti, a nevidí, že z lidických trosek a spálenišť šlehají plameny živelného odporu do všech československých srdcí. Jméno Lidice se stalo symbolem toho, proti čemu bojujeme a i toho, zač bojujeme; a jestliže je všechny svobodné národy světa vepisují dnes na svůj štít, činí tak v pevné jistotě, že s Lidicemi, vzkříšenými k novému životu, znovu opanují svět věčné ideály, které jsou cennější než naše časné životy."

     Lidice hluboko rozčeřily hladinu světové veřejnosti. Nebylo to jen ve zbývajících měsících roku 1942, nýbrž Lidice žily ve světovém tisku i v letech dalších, ba až do konce války.

     A tak jako na západě vešly Lidice i na východě, ve slovanském a bratrském Svazu sovětských socialistických republik stejnými prostředky do duší a srdcí tamního lidu a čsl. vojenským jednotkám bojujícím po boku hrdinné Rudé armády se staly symbolem neumdlévajícího nadšení v boji za osvobození těžce zkoušené vlasti. Vojáci čsl. divise pod vedením dnešního ministra národní obrany gen. Svobody sbírají peníze a pořizují dva nové tanky, z nichž jeden nese jméno Lidic a druhý Ležáků.