1. Citace z českého tisku z doby okupace je provedena přesně podle uveřejnění, aby byla zřejmá jazyková a slohová nesprávnost, ba zrůdnost a hlavně docela jiná, českému duchu a jazyku odporující mentalita. Podobně i některé úřední doklady (zprávy, protokoly) obsahují chyby nebo neobratné či násilné formulace. Též na těchto citacích nebylo nic měněno pro žádoucí dokumentární přesnost.

*   *   *
2. Jako motto této knihy jest uvedena strohá citace německé úřední zprávy ze dne 10. června 1942, jíž byla veřejnosti oznámena lidická tragedie. V archivu říšského protektora v Praze byl nalezen fascikl spisů, které se vztahují k Heydrichiádě, pod značkou IV Pro 123/10.

     Mezi jinými jest zde zachován originál návrhu první zprávy o případu Lidic. Pochází od SS-Sturmbannführera Wolfa jako šéfa IV. oddělení úřadu říšského protektora v Praze. Ten den 10. června 1942 ve 14.55 hod. podává dálnopisem hlavní úřadovně pořádkové policie v Berlíně, do rukou mjr. Beckera žádost, aby citovaná zpráva o Lidicích z příkazu K. H. Franka a v dorozumění s generálem-plukovníkem Daluegem mohla býti ve středu (v den lidické tragedie) o 17. hod. oznámena rozhlasem a uveřejněna tiskem. V originálu zprávy je tato věta: "Obyvatelstvo obce Lidic čítající celkem 483 hlav bylo 9. června vybráno takovým způsobem, že dorostlí muži byli zastřeleni atd."

     Téhož dne v 18.40 hod. odpovídá Becker z Berlína, že zpráva může býti uveřejněna s touto změnou ve zmíněné větě: "Jelikož se obyvatelstvo této obce těžce prohřešilo proti vydaným zákonům svojí činností a podporou vrahů SS-Obergruppenführera Heydricha, byli dorostlí muži zastřeleni . . . atd."

     Podávaje opravenou zprávu ještě k dodatečnému schválení ministrovi propagandy Goebbelsovi prostřednictvím stát. sekretáře Gutterera v Berlíně, oznamuje Wolf, že předložené znění bylo osobně povoleno Hitlerem. A přesto, že zpráva byla oznámena veřejnosti, má Goebbels obavu z hlášení rozhlasu, neboť její mezinárodní účinek může býti zcela mimořádný - tak hlásí Berlín Praze. (A to měl Goebbels zase jednou pravdu. P. r.)

*   *   *

3. Dodatečně, během tisku, se podařilo objeviti další dítě z Lidic. Jest jím, Zdeněk Petřík, nar. r. 1941, kterého převzal z německého dětského tábora němec Jan Foitschek z Hamru č. 124, pošta Janov  u Mostu. Děcko dostalo jméno Walter Lager. Foitschek se po revoluci pokusil o sebevraždu, byl však zachráněn a doznal, jak vlastně k dítěti přišel. To bylo pak oznámeno dcerou místního řídícího učitele Jaroslava Štulíka dále a tak se malý Zdeněk opět dostal ke své matce, která nyní žije u svých rodičů v Otvovicích u Kralup n. Vltavou.

*   *   *

4. Překlad článku uveřejněného v moskevské "Pravdě" dne 26. června 1942. Z archivu čsl. vyslanectví v Moskvě. Originál uveřejněn na str. 22 obrazové části. Překlad uveřejňujeme v doslovném znění jako důkaz, s jakým zájmem býl sledován v Sovětském svazu boj českého národa o svobodu a jak tisk země, kde bylo zničeno desetitisíce měst a osad germánskou zvlčilostí, dovedl vyzvednouti tragedii Lidic jako symbol národního boje:

                   NOVĚJŠÍ  STRÁNKY "NOVÉHO ŘÁDU V EVROPĚ".

     Podstata "nového řádu v Evropě" hitlerovské satrapy ozývá se v rozsáhlých řečech i krátkých aforismech. Nutno přiznat, že krátké aforismy bývají často obsažnější dlouhých řečí.