Polemika
Reaguji na polemiku „Hysterie kvůli pomníku“ autora J. Tichého vyšlo v MF DNES, Liberecký kraj, 13. února.
1) Jan Tichý (dále JT) uvádí, že zapomínám na své výroky a rozporuje to, co jsem psal v NM 10/2008 a co tvrdím dnes. V NM 10/2008 jsem napsal to, co jsem slyšel vyprávět od rodiny Zimlů. Nyní uvádím údaje z archivů. V archivu v České Lípě je uvedeno, že na rozkaz velitele pplk. Sekáče bylo popraveno 8 osob za nedovolené držení zbraní, a další zápis uvádí, že dr. Träger byl zbaven funkce primáře a dodán do zajišťovací vazby jako příslušník SS… Ano, ve svých článcích se opírám zejména o doklady z archivu.
2) Žádné dobové dokumenty nepřekrucuji.
Uvádím je bez úprav.
|
3) Pan Tichý je nešťastný z toho, že existuje důkaz, že MUDr. Träger byl vzat do vazby jako příslušník NSDAP a SS a byl, jako osoba neznající kázně, dne 3.června 1945 vykázán směrem severním za hranice ČR do sovětské okupační zóny. Co se s ním stalo dál, jsou skutečně jenom dohady. To tvrdí i syn dr. Trägera: „Dodnes nemáme žádnou ověřenou zprávu o tom, kdy, kde a jak můj otec přišel o život.“
4) JT účelově zamlčel silné nacistické myšlení většiny obyvatel v Haidě (původní název Nového Boru). Nikdy nezveřejnil informace o nacistických fanatických demonstracích v roce 1935, o volbách v roce 1938 s 98,9% podporou Hitlerovi a o Henlainově výzvě 7. května 1945. Na základě této výzvy byl v Haidě připravován vojenský odpor, který zabezpečoval motorizovaný oddíl SS včetně dělostřelectva s ozbrojenými oddíly Hitlerjugend a Volksturmu. Město bylo přeplněné vojenskou technikou a nebylo zde k hnutí. Vojenský odpor se nekonal jenom proto, že večer skončila válka.
Pan JT rád poučuje. Nelíbí se mu, že jsem nazval vraždy v nacistických rodinách masakrem. Zdá se mu to dryáčnické. Chtěl by na toto vyjádření soudní rozhodnutí. Měl právo zabít Sielaf svých šest dětí a poté manželku? Nejmladšímu děcku bylo půl roku. Byl to masakr, pane Tichý. A je úplně jedno, pane Tichý, zda střílel Sielaf, nebo jeho žena.
Byly to masakry, na tom trvám! Pamětníci
jsou přesvědčeni, že střílel Sielaf, který měl strach z toho, co napáchal
jako velitel zajateckého tábora na zajatcích. Masakrem byly i vraždy v
rodinách Bitnerů, Wernerů,Wüntschů a Hantschelů. Celkem 17 mrtvých, 12
zavražděných, 5 sebevražd. Hrůzný den! Zatím jsem neslyšel, že by se někde
něco podobného v takovém rozsahu stalo. Panu JT to do jeho historie nepasuje.
Zatajil informace o tom, že bratři Rachmannové byli majiteli zajateckých
táborů, že otrocky zaměstnávali zajatce i děti, v Boru jich bylo přes 120
a přes 400 totálně nasazených Čechů. Zamlčel i to, že za nejasných okolností
byla z Haidy vypravena na pochod smrti skupina francouzských zajatců, kteří
nikdy nedošli domů.
9. květen 1945 je a byl nejčernějším
dnem v historii města a měl vliv na další události. Češi se nacistů báli
a obavy z nich měli českoslovenští i sovětští vojáci. Proto bylo ve městě
vyhlášeno stanné právo, které JT léta popíral.
5) Pamětníci postupně vymírají. JT často používá ve svých článcích obraty „říká se“, „prý“ nebo „jak to v ústním podání bývá“ apod... Pamětníci i ti, co již nežijí, říkali, že MUDr. Träger dělal někde u Drážďan pokusy na zajatcích. Třeba se někdo ještě ozve, kdo to přežil, nebo nějaký příbuzný. Také já jsem to kdysi slyšel. JT vyslechl svědectví pána, kterého nejmenuje. Nejmenuje ho proto, že se mu to nehodí. Tímto svědkem je pan Semirád.
Jeho svědectví je velmi důležité. Zdůrazňuji
svědectví. To je to, co pan Semirád viděl. JT nás opět účelově zrazuje
od tohoto svědka, protože tvrdí, že pan Semirád byl 2. 6. 1945 v Poděbradech.
Pan Semirád to tvrdí také.
Já jsem byl 2. 6. 1945 jako dvouleté
dítě v Dolním Bousově a JT jako čtyřletý chlapec asi v Jičíně nebo v Mostu.
Důležité je, že pan Semirád, jako osmnáctiletý, byl od 15. července 1945
v Boru. Mimo jiné se toulal po lesích a nacházel tam houby i zbraně. Ty
zbraně pak odevzdával na NV policajtovi, panu Kašparovi. Zbraně byly ukládány
do místnosti v přízemí, kde mimo jiné byly i dva stoly, na kterých byly
vystaveny střelné zbraně, které byly zabaveny 2. 6. 1945. U zbraní byly
cedulky se jmény osob, u kterých byly zbraně zabaveny. To se ale JT vůbec
nehodí. Tak to měl pěkně sesumírované! Je to pech!
6) JT se chytá stébla. Neví, že jsem to byl právě já, kdo chtěl vyjádření Vojenského historického ústavu.
Ředitel ústavu sděluje:
„Jednotky, nacházející se v České
Lípě a jejím okolí, pravděpodobně postupovaly podle rozkazu velitelství
ALEX z 22. května 1945, v němž se nařizovalo odevzdání všech zbraní držených
německým obyvatelstvem. Za případné neuposlechnutí byla stanovena hrdelní
sankce.“
Podplukovník Sekáč postupoval podle
tohoto rozkazu.
Chápu, že se to JT nehodí! Nehodí se mu ani to, že o tomto rozkazu rozhodovali vyšší zkušení důstojníci, kteří prošli první světovou válkou a legiemi, major Holas a podplukovník Sekáč! Poprava německých nacistů byla několikrát prověřována a nebyla nikdy zpochybňována! Nikdy ji nezpochybnil ruský velitel města. Nezpochybnil ji ani při 20. výročí osvobození v roce 1965.
7) JT neustále pomíjí prokazatelný fakt, že 8 nacistů bylo popraveno proto, že v době stanného práva neodevzdali zbraně na zabíjení lidí. Protože neodevzdali zbraně, provinili se a stihl je trest, o kterém věděli, že jim hrozí. U nacistů věk nerozhodoval. Zabíjení nevinných lidí prováděli chlapci z Hitlerjugend i důchodci z Volsturmu. Otcové zabíjeli svoje děti a manželky. Sielaf zabil šest svých dětí a Bitner jedno. Věk a pohlaví, pane Tichý, nerozhodoval. Určitě by měly mít pomník ty zavražděné děti. Provinilci byli zatčeni za účelem potrestání, a ne proto, aby byli mučeni.. Během zatýkání provinilců došlo k ostrým slovním výpadům proti československým vojákům. Němci jim nadávali do českých psů, sviní a lůzy. Naprosto nezvladatelný byl zejména bývalý esesák MUDr. Träger. Vojáci museli použít donucovací prostředky. Na náměstí byli přítomni i bývalí vězňové z Rachmannovy továrny, kteří si také chtěli vyrovnat účty. Ruští zajatci odešli z Boru až s RA. Někteří francouzští zajatci odešli z Boru až v červnu.
Popravili je kvůli nepovolenému držení zbraní O tvrdé potrestání Rachmannů usilovali i Jugoslávci. Měli písemné dokumenty, které předali vojákům. Nezvládnutelní němečtí provinilci byli zřejmě trestáni pod silným dojmem emocí i bývalými vězni.
Klid nastal teprve po odvedení provinilců
do vězení.
Dnes ráno mě kontaktoval pan Rudolf
Sihelský, který četl můj článek v MF DNES. Podal mně svědectví o tom, že
když se stýkal s francouzskými zajatci na Práchni, jeden mu sdělil, že
mladší Rachmann (majitel zajateckého tábora) ubil dva sovětské zajatce
k smrti. V Boru existuje ještě jedno svědectví o tom, že jeden z bachařů
jednoho vězně vykastroval. Situace určitě nebyla jednoduchá. Podstatné
je to, že provinilci byli v době stanného práva zatčeni a popraveni pro
nedovolené držení zbraní.
JT obvolává své známé na pomoc, aby zachránili to, co sám zavinil. Odvolává se na známé flagelanty, kteří opisují jeho články (B. Doležal, Hans-Peter Schwarz a další). Ohromuje s Frankfurter Algemaine Zeitung, který se vůbec nesnažil zjistit názor druhé strany.
Pomník nacistům je nepovedené dítě pana Tichého. Oklamal zejména Mgr. Loveckou, zastupitele města Nového Boru, protože jim nesdělil to, co již dávno věděl, že popravení provinilci byli nacisté. Jsem si jistý, že kdyby měli zastupitelé Nového Boru 2006 tyto informace, že by tento památník nikdy neodsouhlasili. Rodina Trägerů oklamala JT, protože musela vědět, že tatínek byl členem zločineckých organizací - NSDAP a SS.
Jaká je pravda?
Na posledním zastupitelstvu města
20. 1. 2010 položil, dnes již zesnulý zastupitel, pan Kalous zastupitelům
otázku: Kdo je pro odstranění pomníku nacistům? Pro odstranění pomníku
nacistů bylo 9 zastupitelů. Proti pouze 2. Pomník nacistům dělá ostudu
Novému Boru a nemá podporu v zastupitelstvu. JT to vědět nechce. Na přelomu
roku 2008/2009 napsal S. Valdman hodnocení v mailu pro zastupitele, cituji:
„O čem píše pan Doškář, tak se dosti blíží asi tomu, co se tehdy v Boru
dělo a články p. Tichého to jednostranným pohledem na věc dost pokřivily.“Veškeré
informace o petici na odstranění pomníku jsou na www.lidice.cz.
Jsou tam informace i o jménech nacistů, čísla legitimací NSDAP a datum
vstupu do NSDAP a SS.
Josef Doškář Nový Bor
Článek také vyšel dne: 16. února 2010 v Regionální mutaci Mladé fronty DNES pro liberecký kraj
Otázka redaktora: "... nebyli mezi
zastřelenými i ti, kteří byli například členy NSDAP?"
Odpověď J. Tichého: "Samozřejmě, že před válkou
asi věřili Henleinovi a po připojení k říši se automaticky stali členy
NSDAP. Dokonce o Albertu
Rachmannovi víme, že byl agent Sicherheitsdienstu, protože jako obchodník
často jezdil až do Itálie, uměl čtyři jazyky, taky česky."
? ? ?
Co k tomu dodat, když pan Doškář teprve v roce 2009 získal důkazy o nacistické minulosti některých jmenovaných na pomníku nacistů, zatímco pan Tichý to věděl už dříve a přesto pomník prosadil.
Snad jen otázku:
"Má pan Tichý tak krátkou paměť,
že si nepamatuje, co kdy kde komu řekl?, nebo tady a teď pod pláštěm amnézie
stále ještě podporuje pomník nacistů?"