Vyjádření Josefa Doškáře.

    Vzhledem k tomu, že články o panu Tichém /dále JT/mne zatahují do diskuze, musím reagovat.
    Držme se jenom faktů.

    Hromadná poprava 8 Němců byla provedeny dne 2. 6. 1945 na náměstí v Boru u České Lípy z rozkazu velitele pěšího pluku 47 v České Lípě, podplukovníka dělostřelectva Josefa S.  Jmenovaní Němci po vyhlášení stanného práva a posledního termínu k odevzdání zbraní, munice, radií a jiného materiálu, stanoveného do 31. 5. 1945 24. hod., neuposlechli ani této výzvy a ukrývali zbraně, které pak dne 2. 6. 1945 při provedené důkladné prohlídce místní vojenskou posádkou a četnickým oddílem dům od domu byly u nich nalezeny. U 8 Němců byly nalezeny zbraně na zabíjení lidí.
    Ti byli popraveni. Po provedené exekuci byli zastřelení ponecháni pro výstrahu 24 hodiny na místě a poté pochováni na lesním hřbitově v Boru u České Lípy. To jsou doložená fakta. Pohřbení provinilců dostal na starost sluha NV pan Haase. Pozůstalí se o hrob léta nestarali a hrob upadl v zapomnění.
 

ing.Herbert Richter NSDAP Nr.6487503	Albert Rachmann  NSDAP Nr.6794072	Dr. Alfred Träger NSDAP Nr.6794146	Martha Werner NSDAP Lindenau

    Někdy v roce 2004, nebo 2005 se na scéně Městského zpravodaje objevuje Jan Tichý.
    V devadesátých letech to byl ještě bezvýznamný „spisovatel“ autor několika krváků, píšící pod jménem LEE SILENCE. První příběh se jmenoval PRÁVO MIDLANDU a vyšel jako 9. svazek Edice KARO, agentury ITA společnosti DUNA 1991. Druhý se jmenoval ZLATO MÁ BARVU KRVE, vyšel v Edici dobrodružných románů v nakladatelství STORY 1992. Třetí román sice napsal, ale již nevyšel. Nakladatelství zkrachovalo.
    Ctižádost JT byla ale velká. Napsal pár básní. Odezva žádná, přesto se chtěl proslavit.
    Chtěl básně přeložit do esperanta. Ani to se nepovedlo.
    Jan Tichý hledal parketu a našel ji.
    Stal se z něho nejprve zarputilý historik amatér, který události v roce 1945 převrátil vzhůru nohama. Psal a psal do Zpravodaje. Nikdo mu neoponoval.
    Tak jako v Norimberku, byli i novoborští nacisté popraveni neprávem.
    Hodné německé občany popravili buď zlí Svobodovi vojáci, nebo zlí gardisté.
Na tyto články nikdo nereagoval. I JT si ztěžoval, že to nikoho nezajímá..

    JT v roce 2005-2006 chrlil jeden nápad za druhým. To již byl ve styku s rodinou Trägerů.
    Prosazoval umístnění pamětní desky k událostem na budově Radnice. Jeho slovní vyjádření již obsahovala slova vrazi a byli zavražděni apod.. Události se postupně dostávaly na stůl Zastupitelstva. Nyní uvedu chronologii dějin Památníku nacistů a esesáků v Novém Boru.

    1./Prosinec 2005 KSONN / Kulturní sdružení občanů německé národnosti / ve Zpravodaji uvádí , že nesouhlasí s názorem Jana Tichého, aby pamětní deska byla umístěna na budově Radnice a navrhuje aby pamětní deska byla umístěna v místě, kde jsou zastřelení pohřbeni.

    2./ 16. ledna 2006 Rada města povoluje pozůstalým umístit náhrobní kámen v místě hromadného hrobu poválečným obětem z řad německých občanů města Nový Bor za cestou u Lesního hřbitova.

    3./ Z nepochopitelných důvodů prodloužená ruka JT, Mgr. Lovecká předkládá jiný návrh, který nebyl odsouhlasen Radou města a ten zní " Zastupitelstvo města souhlasí s umístěním pamětní desky německým občanům, kteří zahynuli 2.června 1945. Deska bude umístěna uvnitř městského hřbitova na poli č.26, v zadní části při vstupu do areálu, proti hrobům Rumburských hrdinů".

    V diskuzi je proti zejména pan Brabec a zásadní názor vysloví MUDr. Coufal. Položil otázku: "V materiálech jsem nenašel, jestli ty oběti byly členy nějaké fašistické organizace. Myslím si, že je to dost nebezpečná věc". Mgr. Lovecká  , která do té doby v žádném archivu /zřejmě/ nebyla suverénně prohlásila / opis zápisu/: "Mám k tomu důkazné materiály z archivu. Ráda vám tyto materiály poskytnu, bylo opravdu zjištěno, že tito lidé nebyli fašisti".
    Teprve po tomto lživém ubezpečení Zastupitelstvo usnesení odsouhlasilo. Rozhodl jeden hlas. JT se k tomu po té vyjádřil : "Milostivě".

    Závěr k pomníku :
    V červnu 1945 bylo v Boru zastřeleno za držení zbraní na zabíjení lidí v době stanného práva 8 Němců. Tečka. Němci, kteří měli zbraně lovecké, zastřeleni nebyli.
    Protože pan Coufal položil pro zastupitele důležitou otázku, zda máme jistotu, že nebyli fašisté a protože JT i J.Stowaserová odmítli udělat za minulostí tlustou čáru, rozhodl jsem se ověřit, zda suverénní Mgr. Lovecká s JT lhali.
    To jsem prokázal v roce 2009 – 2010.
    Tři zastřelení byli V NSDAP, plus Träger v NSDAP a SS.
    M. Wernerová veřejně vyhlašovala: "Čechy musíme vyhubit jako krysy". Tato zjištění dokazují, že Mgr. Lovecká lhala. Domýšlet si můžeme cokoliv. Povolení ke stavbě pomníku bylo získáno podvodem /protizákonně/..

    Něco ke knize a divadelní hře "32 hodin mezi psem a vlkem". JT sám několikrát veřejně přiznal, že tuto knihu psal na zakázku pro svého kamaráda pana Tomáše, majitele nakladatelství Akropolis. Kniha vyšla a veškeré recenze uvádějí, že kniha je napsána na základě skutečných událostí.   Což je lež, jako věž, ale opět prostor pro JT

    Na základě recenze v LN před 4 lety, se informace o "skutečných událostech" v N. Boru dostala k režisérovi Činoherního studia v Ústí n/L. Díky módní vlně o českém zabíjení Němců je trhák na světě a JT se stal předním flagelantem / sebemrskačem/.    Dotáhne to daleko!