<=<=|   <=|   92   |=>   |=>=>
     
         Lidice mají býti vybudovány jako ideál hornického města a mají se státi vzorem pro novou výstavbu hornických měst a vsí v celém světě.
     
        Nové Lidice jsou tak pro britský pracující lid symbolem nové lepší budoucnosti, která povede k vítězství dobra, k zajištění spravedlivého sociálního řádu a světové jednoty."
     
        V hornickém anglickém kraji, ve Wallesu, nedaleko města Ystradgynlais, v údolí Swanseaském, leží hornická vesnice Gwmgiedd, kterou vyhledal filmový ředitel Jennings z Grown-Film United, anglického ministerstva informací, aby zde se svými cameramany za 4 a půl měsíce natočil film o lidické tragedii pod titulem "Umlčená vesnice" ! Film, kde nehrají herci zvučných jmen, nýbrž prostí obyvatelé hornické   obce, která se stala Lidicemi. Tak vzniká anglický kolektivní film, vesnického, hornického kolektivu, který líčí tragedii lidickou tak, jak ji chápali v Anglii a jak ji procítili angličtí horníci.

         Kopii tohoto filmu daroval ve výroční den lidické tragedie předseda anglické hornické federace, Mr. Will. Lawter, Janu Bečko, vůdci čs. horníků, na vzpomínkové slavnosti uspořádané čs. ministerstvem soc. péče v Londýně. Mr. Lawter tehdy řekl: "Připomeňte v tyto dny těm, kteří se obávají budoucnosti Německa, oběti lidické vraždy. Je to imperativem, aby takový hrozný zločin nebyl nikdy zapomenut, aby žádnému národu nebylo dovoleno postupovati s takovou silou vlastnictví nad životem mužů a žen, jako si osobují nacisté." Řeč byla vysílána rozhlasem do Československa.
     
        V Anglii i v Americe vznikaly zvláštní výbory, t. zv. "Lidice Lives Gomittee".
         Tak v americkém výboru byly zastoupeny všechny významné americké vrstvy, mezi nimiž nechybějí ani representanti evropských národů: Maxim Litvinov, Lord Halifax, Fiorello H. La Guardia, hrabě Sforza, Charles Chaplin, jugoslávský ministr Fotič, polský velvyslanec Ciechanowski, André Maurois, William D. Douglas, vynikající američtí právníci a desítky osobností ze světa diplomatického, politického a hospodářského.

         Každého roku bylo vzpomínáno ve spřátelených zemích výročí lidické tragedie. Tak na př. prvého výročí bylo vzpomenuto ve zříceninách distriktu Bermondsey v Londýně za účasti ministra Jana Masaryka a starosty místního okrsku A. G. Starra.

         Pod názvem "Umlčená vesnice" vychází r. 1943 ilustrovaná knížka od Jos. Noela, která je cele věnována Lidicím.

         Rovněž čsl. emigrant a dnešní min. rada Tiskového odboru min. informací V. Žižka vydává u Hutschinsona knihu "Lidice", v níž píše, že se Němcům zdařilo sice obec zničit, ale nedosáhli druhého cíle, kterým chtěli terorisovati nejen Čechoslováky, nýbrž i celý svět.

         Moderní český komponista Martinů zkomponoval symfonickou báseň "Pomník Lidice",  kterou po prvé přednesl symfonický orchestr BBG v Londýně. Má charakter smutečního pochodu a je inspirována lidickou tragedií.

         A nebyly sbírány jen peníze na vybudování nových Lidic, ale současně pokračovaly i práce na vyhotovení plánů. Ty byly na př. vypracovány na Columbijské universitě za patronance čsl. vlády a pod vedením čsl. architekta a urbanisty Roberta H. Podzemského.

    <=<=|   <=|   92   |=>   |=>=>